Marwa Arsanios, Ed Atkins, Adéla Babanová, Zach Blas, Paul Maheke, Leslie Thornton
Co je realita? A je realita jenom jedna? Nebo se nám nabízí možnost pohybovat se mezi různými verzemi a variacemi toho, co jinak považujeme za samozřejmé a popisujeme jako skutečnost? V globální i lokální politice se v posledních letech často mluví o rozdělených společnostech, s předpokladem, že jedna strana odmítá poslouchat druhou a obráceně. Je snad možné, že každá ze stran žije v jiné realitě? A co potom rostoucí digitální svět? Můžeme jej považovat za reálný? Nebo toto privilegium necháváme fyzickému prostoru kolem nás, na který se můžeme dívat vlastníma očima a sáhnout na něj bez pomocí displejů, ovladačů nebo rukavic virtuální reality?
S demokratizací možnosti osobní výpovědi skrz nástroje internetu a sociálních sítí se nám dříve více či méně kompaktní realita začala posouvat a vrstvit. Každý má právo a prostor zanechat v nekonečném digitálním světě vlastní názor, a tak role spoluutváření světa, která dříve náležela náboženství, politikům a filosofům, je teď k dispozici pro každého.
Výstava Shifted Realities si klade výše zmíněné otázky a doplňuje je o nespočet dalších, aby návštěvníkům Galerie Rudolfinum nabídla škálu možných návodů a náznaků vnímání, jak rozvětvené a košaté naše reality mohou být. Na sérii prací mezinárodně renomovaných umělců představuje obrazem, prostorem i pohybem vybrané přístupy uvažování o současném světě a jeho směřování.
Ať je to zájem právě o hranice mezi digitálním a fyzickým u Eda Atkinse, ohledávání nových vizí společenské rovnosti u Marwy Arsanios, posouvání hranic vnímání u Zacha Blase, konfrontování vnitřních světů s okolím u Adély Babanové, rozšiřování škály možných osobních identit u Paula Mahekeho nebo hledání společného jazyka u Leslie Thornton, všechna díla ve výstavě posouvají konvenční vnímání a ukazují bohatství jediné, ač rozvrstvené reality.
Galerie Rudolfinum výstavou Shifted Realities opět nabízí výběr z nejvýraznějších současných umělkyň a umělců, pokouší vnímání svého diváka nejen obsahem vystavených děl, ale i jejich formálními kvalitami a jako vždy proměňuje architekturu 19. století do projekční plochy nejrůznějších vizí – techno-utopických snů, digitálních dystopií, prostorů nových komun, surrealistických divadelních scén – možná spíš zákulisí, protestních barikád a dalších.
Výstavou vás může provázet digitální katalog se sérií textů osvětlujících každé z vystavených děl, doplněný výběrem kontextualizujících esejí. Vstup je opět volný, proto se můžete kdykoliv vrátit a pokračovat, kde jste přestali.
Výstava navazuje na dlouhodobou dramaturgickou linii galerie, nazvanou Rudolfinum_Time-Based a zaměřující se na prezentaci umění založeného na čase – filmu, videí, pohyblivého obrazu.
Kurátoři: Eva Drexlerová, Jen Kratochvil, Petr Nedoma
