CRASH: volný cyklus přednášek

Vizualita. Technologie. Ekologie. Participace. Identita a subjektivita.

Doprovodný program Artparku s názvem CRASH: volný cyklus přednášek nabízí zájemcům formou série setkání s inspirativními hosty možnost reflektovat právě probíhající výstavy v širších souvislostech. Díky zvaným osobnostem z různých oborů přináší pohledy a propojení, které jsou nezbytné pro vedení jakékoliv debaty a pro rozvoj kritického myšlení. Prolínání rozličných kulturních i vědních oborů, ale i různých životních zkušeností a postojů otevírá jedinečný prostor pro reformulaci a nové promýšlení konkrétních otázek.

O čem je CRASH?

Hosté cyklu CRASH ve svých přednáškách rozšiřují pojem současného umění o další související kulturní i vědní obory, ať už se jedná o neurofyziologii, filozofii nebo třeba sociologii. Cílem všech přednášek je rozvíjet témata spojená s pojmy vizualita, technologie, ekologie, participace, identita a subjektivita, které tvoří myšlenkovou páteř Mapy Galerie Rudolfinum, nainstalované v prostorách Artparku, a které přednášejícím slouží jako východisko při uvažování o širším, celospolečenském kontextu současného umění a světa kolem nás.

CRASH tak navazuje na dlouhodobý dramaturgický cíl Galerie Rudolfinum budovat otevřený komunikační prostor, jehož součástí je nejen pořádání výstav, ale také aktivní vydavatelská činnost a edukační programy pro školy i veřejnost.

Komu je CRASH určen? Široké veřejnosti napříč věkovými kategoriemi.
Kdy se přednášky konají? Termíny naleznete níže.
Jak dlouho přednášky trvají? Maximálně 60 minut
Jaká je kapacita a vstupné? Maximálně 40 účastníků, vstup je volný. Vzhledem k omezené kapacitě doporučujeme přijít na přednášku s časovým předstihem.

Program

23. dubna 2025 v 18:00 | TECHNOLOGIE
CRASH v Podhoubí | Debata Ondřeje Šebestíka s Matějem Schneiderem a Vítem Bohalem

Druhé vydání živého Podhoubí ve spolupráci Radia Wave s doprovodným programem CRASH Galerie Rudolfinum se s ohledem na výstavu Poetics of Encryption obrací směrem k technologiím. Pozvání do debaty s Ondřejem Šebestíkem přijali publicista a autor podcastu Redneck se zaměřením na politické dění ve Spojených státech Matěj Schneider a teoretik a překladatel Vít Bohal, který se mimo jiné věnuje xenologii, feministické teorii a filozofii technologií.

CRASH v Podhoubí tentokrát rozplétá temné proudy akceleracionismu, které vidí demokracii jako příliš zastaralou, slabou a neschopnou držet krok s radikálním pohybem na poli technologií. Obskurní filozofické postavy jako Nick Land nebo Curtis Yarvin stály donedávna poměrně na okraji intelektuálního dění. S druhým prezidentským angažmá Donalda Trumpa ale dostaly tyto hlasy skrze prominentní technologické miliardáře nebo viceprezidenta J. D. Vance možnost mluvit přímo do reálných politik jedné ze světových mocností.

Jaké myšlenky stojí v jádru hnutí Dark Enlightenment? Co je „network state“? Jak to souvisí se sinofuturismem? Kam vede technooptimismus tzv. broligarchů? A je člověk nedokonalé vývojové stadium, které je třeba překonat? O transhumanismu a podivné představě svobody neslučitelné s demokracií je další CRASH v Podhoubí.

CRASH: volný cyklus přednášek nabízí zájemcům formou série setkání s inspirativními hosty možnost reflektovat právě probíhající výstavy v širších souvislostech. Díky variabilitě zvaných osobností přináší interdisciplinaritu, která je nezbytná pro vedení jakékoliv debaty a pro rozvoj kritického myšlení. Prolínání rozličných kulturních i vědních oborů, ale i různých životních zkušeností a postojů otevírá jedinečný prostor pro reformulaci a nové promýšlení konkrétních otázek. Podhoubí na Radiu Wave je magazín Ondřeje Šebestíka o přírodě, životním prostředí a všech cestách k šetrnému životu. Přináší v něm rozhovory s odborníky, ochranáři, zemědělci i dalšími.

2. dubna 2025 v 18:00 | VIZUALITA a TECHNOLOGIE
Sebastien Noel (Troika) a Dušan Zahoranský | CRASH × Poetics of Encryption | Galerie Rudolfinum

Moderované debaty CRASH se zahraničními i českými vystavujícími umělci ve výstavě Poetics of Encryption nabízí zájemcům možnost nahlédnout jejich uměleckou praxi v kontextu probíhající výstavy a jejích témat. Pozvaní umělci spolu s moderátory z oblasti teorie umění přináší pohledy a propojení, které jsou nezbytné pro vedení jakékoliv debaty a pro rozvoj kritického myšlení o technologiích a jejich kódování. Hosty druhé debaty CRASH × Poetics of Encryption byli Sebastien Noel (Troika) a Dušan Zahoranský. Moderoval Václav Janoščík.

Debatě CRASH 2. dubna v Galerii Rudolfinum předcházela debata CRASH 26. března v Goethe-Institutu. Obě debaty CRASH × Poetics of Encryption proběhly ve spolupráci Galerie Rudolfinum s Goethe-Institutem.

Sebastien Noel (Troika): Troika je francouzsko-německá umělecká skupina, kterou v roce 2003 založili Eva Rucki (nar. 1976 v Německu), Conny Freyer (nar. 1976 v Německu) a Sebastien Noel (nar. 1977 ve Francii). Ve své multidisciplinární tvorbě se Troika zamýšlí nad zkušenostmi a postoji lidstva k novým technologiím a nad tím, jak tyto technologie proměňují naše chápání a vztahy k přírodě, k sobě navzájem i k širšímu světu. Její umělecká díla otevírají témata, která zahrnují umělou inteligenci, algoritmická data, formy života a virtuální a fyzické reprezentační systémy. Její praxe často vychází z výzkumu – zkoumá systémy poznání v oblasti přírodní filozofie a historie technologií. Práce Troiky jsou součástí stálých sbírek M+ v Hongkongu, Victoria and Albert Museum v Londýně, The Art Institute of Chicago, MoMA v New Yorku, Jumex Collection v Mexico City, Israel Museum v Jeruzalémě a Centre Georges Pompidou v Paříži. Eva Rucki, Conny Freyer a Sebastien Noel žijí a pracují v Londýně.

Dušan Zahoranský: Dušan Zahoranský (1972 v tehdejším Československu) je sochař a pedagog. Jeho vzdělání a tvůrčí začátky pocházejí ze slovenského prostředí, ale od roku 2003 působí na české výtvarné scéně. Ve své umělecké tvorbě sleduje strategie, které mění obvyklé vnímání obrazu. Zúčastnil se řady samostatných i skupinových výstav v renomovaných domácích i zahraničních institucích, jako jsou Kunstlerhaus ve Vídni, Donumenta v Regensburgu či Bienále fotografie v belgickém Liége. Od roku 2015 působí jako pedagog na Akademii výtvarných umění v Praze. Ve své tvorbě kombinuje čistě materiálové a téměř sochařské objekty a instalace s konceptuálními gesty. Již ve svých dřívějších pracích dokázal zajímavě kombinovat prostorové instalace s videem, jak je vidět například v díle 300 000 000 let (1999).

26. března 2025 v 18:00 | VIZUALITA a TECHNOLOGIE
Matthias Planitzer, Noemi Purkrábková (BCAA system), František Fekete | CRASH × Poetics of Encryption | Goethe-Institut

Moderované debaty CRASH se zahraničními i českými vystavujícími umělci ve výstavě Poetics of Encryption nabízí zájemcům možnost nahlédnout jejich uměleckou praxi v kontextu probíhající výstavy a jejích témat. Pozvaní umělci spolu s moderátory z oblasti teorie umění přináší pohledy a propojení, které jsou nezbytné pro vedení jakékoliv debaty a pro rozvoj kritického myšlení o technologiích a jejich kódování. Hosty první debaty CRASH × Poetics of Encryption byli Matthias Planitzer, Noemi Purkrábková (BCAA system) a František Fekete. Moderoval Daniel Burda.

Na debatu CRASH 26. března v Goethe-Institutu volně navázala debata CRASH 2. dubna v Galerii Rudolfinum. Obě debaty CRASH × Poetics of Encryption proběhly ve spolupráci Galerie Rudolfinum s Goethe-Institutem.

Matthias Planitzer: Matthias Planitzer je berlínský umělec. Začal studovat medicínu na Charité Berlin, poté se stal výzkumným asistentem na oddělení Image Guidance v Cluster of Excellence „Image Knowledge Gestaltung“ v Berlíně. Změnu profesního zaměření zpečetil studiem výtvarného umění, které absolvoval jako Meisterschüler Lensbased Class Hito Steyerl na Univerzitě umění v Berlíně. Mezi jeho poslední výstavy patří expozice v Museum für Fotografie v Berlíně, Hybrid Biennale ve Festspielhaus Hellerau v Drážďanech, Temporary Home / ruruhaus na documenta 15 v Kasselu, Kunsthalle Baden-Baden, Künstlerhaus Bethanien v Berlíně a další.

Noemi Purkrábková (BCAA system): V Praze usazený polyfunkční kolektiv BCAA system se od roku 2017 pohybuje po nejasné hranici mezi současnou alternativní hudbou, vizuálním uměním a teorií. Jeho multimediální projekty – od různých forem pohyblivého obrazu přes online i offline herní prostředí a výstavní aktivity až po vydávaní hudby nebo hudební vystoupení – jsou vždy kolektivním dílem a z principu tak nejsou veřejně prezentovány jmény jednotlivých členů a členek. Samostatně se kolektiv představil například na výstavách Right from Here Everything is Flickering v pražské galerii City Surfer (2018), Right from Here Everything Is Flickering II v belgickém Gentu (In de Ruimte, 2018), No Blade of Grass (v rámci 34. Bienále grafických umění v Lublani, 2021) nebo naposledy Opevním se v Lobby v pražské galerii Display (2023). Z účasti na skupinových výstavách lze zmínit například Tutorial (BSMNT, Lipsko, 2020), Imagine a Breath of Fresh Air (Galeria Studio, Varšava, 2023) nebo Only Transitions and Translations (MeetFactory, 2023). Mimo to BCAA system vytváří různé intervence a mimogalerijní projekty, jako například výstavu / herní environment Deep Down You Know to Watch Your Step (PAF Olomouc, 2020) nebo venkovní intervenci Heslo je zahrada v zahradě břevnovského kláštera pod záštitou galerie Entrance.

František Fekete: František Fekete je umělec a kurátor. V roce 2020 absolvoval magisterské studium v Centru audiovizuálních studií na FAMU v Praze. Absolvoval také stáž na Aalto University v Helsinkách a v ateliéru Grafického designu a nových médií na UMPRUM. Jako vizuální umělec pracuje v různých médiích, jeho tvorba zahrnuje video, fotografii, kresbu, koláž a instalaci. Zabývá se především vynalézáním identity skrze obraz a reflexi nenormativních forem maskulinity. Samostatně vystavoval v etc. galerii (2023), galerii Sam83 (2021) a v GHMP (2018). V letech 2015–2022 byl jedním z kurátorů artist-run galerie 35m2. Kromě toho kurátorsky spolupracoval s dalšími institucemi, například s Artyčok.TV (2023), Akademií výtvarných umění v Praze (2019–2020), GAMU v Praze (2019), Domem umění města Brna (2017) a dalšími. V současnosti působí v kolektivu a iniciativě pro současné umění tranzit.cz.

Daniel Burda: Daniel Burda vystudoval ekonomii na Univerzitě Karlově a audiovizuální studia na FAMU. Kromě experimentální filmové a videotvorby se věnuje i fotografii a kombinování různorodých mediálních formátů. Zdrojem jeho zájmů jsou globální fenomény jako bohatství, suroviny a fyzikální síly a jejich interakce. Jeho krátký film Dromoracing (2022) byl součástí programu na MFDF v Jihlavě. V současnosti pracuje jako kurátor Signal Festivalu.

11. prosince a 19. prosince 2024 v 18:00 | PARTICIPACE
Miřenka Čechová: vnímat–cítit–zkoušet–prožít. Přednáška a pohybová intervence

Jak spolu souvisí tanec a architektura? Dá se tančit, aniž by se člověk pohnul? Může nás rozhýbat statický objekt? Může být choreografem prostor? Lze vystavovat dílo, které není vidět? Je tanec tělesná odpověď prostoru? Vztah tance a prostoru je zásadní. Tanec se nezbytně uskutečňuje ve vztahu k prostoru, vychází z něj, avšak zároveň ho sám vytváří. Choreografka a autorka Miřenka Čechová představí teoretický úvod o vztazích tance a prostoru, jenž konkrétně reaguje na výstavu Antony Gormley / Pavla Melková, a v následné pohybové intervenci provede účastnictvo výstavou skrze optiku současného tance a tělesně-choreografických principů.

Miřenka Čechová je choreografka, performerka a autorka. Pohybuje se v oblasti tance, nezávislého divadla, performance a literatury. Založila dvě nezávislá uskupení Spitfire Company a Tantehorse, v rámci nichž produkuje, iniciuje, píše, kurátoruje či vytváří díla v širokém žánrovém rozpětí od aktivistických performancí, přes dokumentární divadlo, pohybové instalace až k současným operním a dramatickým projektům na hlavních divadelních scénách. Jejím stěžejním rukopisem jsou díla společensky urgentní, one-woman shows, taneční monodramata nebo práce s nejmladší performerskou generací. Vlastní knihy (Miss AmeriKa, Baletky) převádí do jevištních či různých multimediálních podob, v současnosti se zabývá žánry dance-for-camera, hudebním divadlem a audiovizuálními díly. V Čechách jsou k vidění nejčastěji v Paláci Akropolis.

27. listopadu 2024 v 18:00 | EKOLOGIE
CRASH v Podhoubí | Debata Ondřeje Šebestíka s Terezou Stöckelovou a Jonášem Zbořilem

CRASH je volný cyklus přednášek Galerie Rudolfinum, který tříští pole umění do všech koutů společenského dění. Podhoubí je environmentální podcast Radia Wave, který prorůstá vším živým i neživým. CRASH v Podhoubí, to je živé natáčení podcastu Ondřeje Šebestíka v prostorách Galerie Rudolfinum a v atmosféře ambientní zvukové krajiny Pavla Jana. Do prvního dílu série přijali pozvání socioložka Tereza Stöckelová a publicista a spisovatel Jonáš Zbořil. Přímo ve výstavě Antony Gormley / Pavla Melková otevřeme novou knihu Jonáše Zbořila Flora. Ztratíme se v liminálním prostoru, kde možná objevíme nový život na rozhraní přírody a civilizace. V těle je sice tma, Nedory, ale i tak se do něj pokusíme závěrem obrátit svůj zrak.

CRASH: volný cyklus přednášek nabízí zájemcům formou série setkání s inspirativními hosty možnost reflektovat právě probíhající výstavy v širších souvislostech. Díky variabilitě zvaných osobností přináší interdisciplinaritu, která je nezbytná pro vedení jakékoliv debaty a pro rozvoj kritického myšlení. Prolínání rozličných kulturních i vědních oborů, ale i různých životních zkušeností a postojů otevírá jedinečný prostor pro reformulaci a nové promýšlení konkrétních otázek. Podhoubí na Radiu Wave je magazín Ondřeje Šebestíka o přírodě, životním prostředí a všech cestách k šetrnému životu. Přináší v něm rozhovory s odborníky, ochranáři, zemědělci i dalšími.

2. října 2024 v 18:00 | VIZUALITA
Anna Beata Háblová: Literární a vizuální krajiny. Možnosti a limity

Přednáška přiblíží souvislosti mezi literaturou, vizuálním uměním a prostorem. Jaké jsou možnosti a limity těchto tří světů? Jakými jazyky se v nich mluví? A mohou se vzájemně dorozumět? V rámci přednášky se Anna Beata Háblová dále zaměří na reflexi výstavy Antony Gormley / Pavla Melková v Galerii Rudolfinum i vlastní autorské tvorby. A dojde také na drobnou performance…

Anna Beata Háblová je spisovatelka, slamerka, vizuální umělkyně a architektka. Publikovala čtyři básnické sbírky, dvě populárně naučné knihy Města zdí (Dokořán, 2017), Nemísta měst (Host, 2019) a román (Host, 2022). Za architektonické návrhy i teoretické práce získala ceny Young Architect Award 2010 nebo Young Planning Professionals Award 2012. Román Směna byl porotou vybrán do devátého ročníku mezinárodní překladatelské soutěže Cena Susanny Roth. Povídky z knihy Nemísta měst byly vybrány do překladatelského projektu CELA. Anna Beata Háblová vystavovala v českých (Artwall, DOX, Muzeum Svitavy) i zahraničních (Bonn, Paříž, Schiedam, Remagen, Mnichov) galeriích.

5. června 2024 v 18:00 | IDENTITA a SUBJEKTIVITA
Marie Iljašenko: Dobrodružný příběh moderní ukrajinské literatury pro začátečníky

Moderní ukrajinská literatura to neměla snadné. Po rozkvětu v prvních dvaceti letech dvacátého století byla zavražděna většina talentovaných spisovatelů a jejich knihy zmizely z oběhu. Těch pár, co zůstalo naživu, se muselo přizpůsobit, nebo zmlknout. Po válce přicházejí mladí drzí básníci, pro které se ustálí název „šedesátníci“, a ukrajinskou literaturu znovu probouzejí. A dnes?

Marie Iljašenko je česká spisovatelka a překladatelka s ukrajinskými kořeny. Narodila se v Kyjevě, ale celý život prožila v Česku. Na FFUK vystudovala literární komparatistiku a východoevropská studia. Je autorkou dvou básnických knih a nositelkou Ceny Toma Stopparda za nejlepší esej (2023). Z ukrajinštiny mimo jiné přeložila knihu reportáží Ukrajina v měřítku 1:1, nyní se věnuje zejména překladům současné poezie.

24. dubna 2024 v 18:00 | PARTICIPACE
Tomáš Glanc: Monumentalismus a ikonoklasmus

Zneklidňující umění Zhanny Kadyrovy vnímáme z pochopitelných důvodů prizmatem války. Mnohé její monumenty a operace s obrazy, které podrývají obvyklé principy zobrazování, o válce skutečně svědčí. Přednáška rusisty Tomáše Glance z cyklu CRASH se bude věnovat interpretaci děl vystavených na výstavě Zhanna Kadyrova: UNEXPECTED v širším rámci vztahu umění a života.

Tomáš Glanc působí na východoevropských studiích Curyšské univerzity, zabývá se avantgardami, undergroundem, teorií a historií literatury a umění východní Evropy, poezií a performancí, působí také jako kurátor. Vystudoval a byl zaměstnaný na FF UK, později pracoval na univerzitách v Brémách, Berlíně, Basileji, krátce vedl České centrum v Moskvě.

13. března 2024 v 18:00 | IDENTITA a SUBJEKTIVITA
Rita Kindlerová: Ukrajinské dějiny a kultura jako spor o identitu

Přednáška ukrajinistky Rity Lyons Kindlerové nabízí stručný vstup do dějin a kultury Ukrajiny a východní Evropy. Jak je možné, že Ukrajinci po staletí museli a stále musí bojovat za vlastní identitu, kulturu, jazyk, svobodu, a neustále ostatní přesvědčovat, že mají právo na vlastní svobodný stát? Proč se tak děje i mezi samotnými Ukrajinci – nejen mezi odborníky, ale i mezi „lidem“?

Rita Lyons Kindlerová vystudovala novořeckou a ukrajinskou filologii na FF MU v Brně (2000), překládá současnou ukrajinskou literaturu, od r. 2010 pracuje ve Slovanské knihovně, kde se věnuje starým tiskům a rukopisům. Vedle toho zpívá renesanční polyfonii v komorním sboru Gontrassek, hraje v dobříšském katolickém kostele na varhany a vypomáhá místnímu kočičímu „útulku“.

24. ledna 2024 v 18:00 | IDENTITA a SUBJEKTIVITA
Pavel Novotný: Ztracené básnické Já a nalezený jazyk

Přednáška Pavla Novotného se věnuje básnickému jazyku jako můstku mezi subjektem autora/vnímatele a mimojazykovou realitou. Dotkne se jak klasických básnických textů, tak i textů moderních a mimo jiné též multimediálně orientovaných. Zaměří se rovněž na jazykový minimalismus, tendence k abstrakci, respektive propojení hudebních a literárních principů. V této souvislosti nabídne Pavel Novotný i drobný exkurz do vlastní tvorby.

Pavel Novotný je básník, překladatel, germanista a pedagog působící na Katedře německého jazyka při Technické univerzitě v Liberci. Je autorem řady básnických sbírek, též autorem radiofonických kompozic pro ČRo3 Vltava. Získal několik literárních ocenění (mimo jiné Magnesii Literu za poezii 2021, Drážďanskou cenu lyriky 2022). Jako literární vědec se zabývá literární koláží a montáží, dále problematikou takzvané akustické literatury a experimentální rozhlasové hry.

29. listopadu 2023 v 18:00 | PARTICIPACE
Jana Ndiaye Beránková: Od obrazu k prostoru. Architektonická kresba 70. a 80. let jako teoretický manifest

Přednáška zkoumá způsob, jakým teoretikové architektury Aldo Rossi, Diana Agrest, Mario Gandelsonas, Bernard Tschumi a Peter Eisenman zkoumali limity architektonické reprezentace ve svých kresbách ze 70. a 80. let 20. století. Pod vlivem francouzského strukturalismu, poststrukturalismu a teorií umění tito myslitelé ve své tvorbě často měnili architektonické kresby v teoretické médium a zpochybňovali tak hranice mezi uměním a architekturou. Skrze filozoficky-ovlivněné experimenty s architektonickou reprezentací předjímali některé postmoderní tendence a pomohli vytvořit propast mezi architektonickou tvorbou a sociálně-reformním nábojem 60. let.

Jana Ndiaye Beránková, Ph.D. se zabývá teorií architektury a filosofií. Doktorát z architektury získala na Columbia University Graduate School of Architecture, Planning, and Preservation v New Yorku, předtím studovala na École Normale Supérieure v Paříži a na École des Hautes Études en Sciences Sociales. Vede neziskové nakladatelství Suture Press / éditions Suture založené v Lyonu a je spoluzakladatelkou Pražského axiomatického kroužku.

1. listopadu 2023 v 18:00 | VIZUALITA
Karel Ježek: Mozek a prostor. Neurální mechanizmy vnímání prostoru a navigace v něm

Mentální konstrukce prostoru a pohyb v něm je jednou ze základních dovedností napříč živočišnou říší. Související neurální mechanizmy jsou dobře prozkoumány i na úrovni jednotlivých neuronů a jejich navzájem propojených populací. Přednáška rozkryje základní principy zpracování prostorové informace v mozku lidí a zvířat.

MUDr. Karel Ježek, Ph.D. působil v laboratořích AV ČR a univerzit Heinricha Heineho (Německo), SUNY (USA) a NTNU (Norsko). Nyní vede Laboratoř experimentální neurofyziologie na Lékařské fakultě UK v Plzni, kde se zabývá především výzkumem neurálních mechanizmů aktivace paměťových stop a informačního kódování v mozku.

Termíny a informace o dalších přednáškách pro vás právě připravujeme.

V případě dotazů se prosím obracejte na Natálii Rajnišovou na adrese rajnisova@rudolfinum.org.