Galerie Rudolfinum

Motýlí efekt?

Obraz jako různosměrná dekonstrukce celku

18. 1. 2013 – 10. 3. 2013
velká galerie
Kurátor: Petr Vaňous

6 způsobů dramatizace obrazu
6 způsobů různosměrné dekonstrukce celku, který se neustále rozpadá
6 způsobů výrazové defragmentace obrazu

o výstavě

Vladimír Véla / Adam Štech / Lubomír Typlt / Martin Gerboc / Daniel Pitín / Jiří Petrbok

Motýlí efekt vyjadřuje citlivou závislost vývoje systému na počátečních podmínkách, jejichž malé změny mohou mít za následek velké variace v delším průběhu.

Tato výstava otevírá otázky možností malířské reflexe dnešní doby, která v sobě nese množství rozmanitých kulturních impulzů a stop z různě vzdálené minulosti, jejichž začátky nelze zpětně díky množství převrstvení a rychlost distribuce dat zpětně identifikovat. Na tuto situaci reaguje ve svých obrazech šest malířů tří generací, kteří usilují o dekonstrukci či defragmentaci mizející jednoty jako společné jistoty. Každý z nich jiným způsobem malířské artikulace zpřítomňuje a zobecňuje nejistotu z neznámého. Jsme tu svědky obecnější proměny, o jejíchž zákonitostech nejsme dostatečně informováni. Jak uchopit to, co by mohlo být společným pocitem doby a co se v druhém plánu ukazuje jako aspekt, který propojuje všech šest názorových pozic prezentované malby?

Název „Motýlí efekt?“ metaforicky odkazuje k principu východiska a důsledku, aniž by mohl být tento princip přesně časově a prostorově usazen. Otazník v názvu výstavy poukazuje na zmnožení a zrcadlení otázek vložených autory již do základních vrstev vystavených obrazů.

Vztahování se ke světu se komplikuje. Nezbývá tedy, než se ptát: Jaká je příčina a jaký je důsledek tohoto stavu? Stačí princip modelové situace k pochopení tohoto složitého děje? Nebo je to spíše sama obrazotvornost – nástroj společný umění i vědě -, která je schopna nových, přesnějších pojmenování, a kterou je proto třeba znovu probudit k životu?

Vystavující:

Vladimír Véla (1980)
Procesy v prvotních, živých formách. Cyklické opakování zrodu a zániku. Motiv jádra a znaku v jednoduchých kompozicích mimo chronologii dějin.

Adam Štech (1980)
Vytěžování dějin umění „proti srsti“, narušování chronologie. Koláž historických slohových fragmentů. Parafráze, aktualizace, zpřítomňování.

Martin Gerboc (1971)
Básnické a filozofické rezonance (např. Baudelaire, Artaud, Foucault, Barthes). Deziluze praxe mezi mocí násilím a sexem. Květy zla.

Lubomír Typlt (1975)
Metafory prozření. Čas dětství a dospívání. Hra jako nevratný vstup do zkušenosti.

Daniel Pitín (1977)
Rozpad kontinuálního vyprávění. Svět jako labyrint. Metamorfóza času a prostoru v mediálním křížení obrazů a informací.

Jiří Petrbok (1962)
Možnosti nové syntézy. Odhmotnění, redukce a spiritualita. Recyklace a citace jako základ nové výrazové identity.

vstupné

vstupné

Plné vstupné: 120 Kč
Snížené vstupné: 70 Kč

partneři

partneři

Partner výstavy
publikace

publikace

reprodukce

reprodukce

vizuál výstavy
vizuál výstavy
Daniel Pitín: Jump, 2011, kombinovaná technika, 175 x 230 cm
Daniel Pitín: Jump, 2011, kombinovaná technika, 175 x 230 cm
Lubomír Typlt: Červený útěk, 2011, olej na plátně, 180 x 240 cm
Lubomír Typlt: Červený útěk, 2011, olej na plátně, 180 x 240 cm
Adam Štech: LCF, 2009, olej na plátně, 170 x 180 cm
Adam Štech: LCF, 2009, olej na plátně, 170 x 180 cm
Martin Gerboc: Člověk bez osudu - Autoportrét, 2010-11, akryl, kombinovaná technika, plátno, 120 x 105 cm
Martin Gerboc: Člověk bez osudu - Autoportrét, 2010-11, akryl, kombinovaná technika, plátno, 120 x 105 cm
Vladimír Véla: Rozdělený kříž I, 2012, akryl a sprej na plátně, 145 x 120 cm
Vladimír Véla: Rozdělený kříž I, 2012, akryl a sprej na plátně, 145 x 120 cm
Jiří Petrbok: Srdce pro D, 2012, akryl na  plátně, asi 220 x 125 cm
Jiří Petrbok: Srdce pro D, 2012, akryl na plátně, asi 220 x 125 cm
/* by Sinfin.cz */